Triangular

1. prosince 2012 v 16:53 | Lis |  Triangular
Mí drazí, přidávám sem kapitolovku mojí kamarádky Maylor. Ona je podobný typ jako já, tak snad se bude líbit. Mě se rozhodně líbí.
Hannah si sedla. Hodila na stůl zápisníky a napila se vlažného čaje. Všimla si sice že ji Roxaniny oči sledují, ale snažila si toho nevšímat. Kromě nich dvou tu byla ještě hrstka pedagogů Andersonovy střední školy, kteří se chovali lhostejně vůči studentům i, což bylo pozoruhodné, vůči sobě. Hannah mrzelo že kabinet musí sdílet zrovna s touto společností. Většina profesorů sice byla upjatá, rezervovaná a nudná, ale za tu dobu co tu byla nabyla dojmu, že tihle tuto práci dělají jen kvůli té trošce peněz co dostávají.
Když o tom chvíli přemýšlela, zjistila, že toto je ten nejhorší možný přístup, který se, samozřejmě, odrážel i na jejich vzatu se studenty.
Byli tu takoví kteří své pedagogy dráždili a provokovali, byli tu studenti-flegmatici a byli tu studenti kteří jim sice naslouchali, ale o "vztahu" jako takovém nemohla být řeč.
Avšak, byli tu i takoví učitelé, kteří studentům svá moudra předávali s chutí, radostí a, někdy dokonce, i s láskou.
Hannah po očku koukala po Roxaně. Byla to snědá, hnědooká žena izraelského původu a s hnědou, dlouhou a kudrnatou hřívou. Byla skvělá v rétorice. Člověk by jí uvěřil všechno, což by bylo v tomto případě velmi, velmi nebezpečné, neboť Roxana byla velmi, velmi divoká. Alespoň co si Hannah za těch pár týdnů co tu učila stačila všimnout.
Položila šálek s čajem, zapla si notebook a vytáhla si podklady na písemku. "Takže...," říkala si v duchu, "Světová hospodářská krize 1929. Nic moc zajímavé téma. Měla jsem jim to zakomponovat do čtvrtletky," a začala psát.
Náhle někdo zaklepal na dveře. Profesor J.R. Harrison šel nevraživě otevřít. Byl to student, který se šel poradit ohledně nějakého opravného testu.
Co se Jamese Ralpha Harrisona týká, byl to asi třicetiletý muž. Se svými krátkými, hnědými vlasy a zelenýma očima byl celkem pohledný. Ve tváři měl nádech autority a přísnosti. Postavou se, si ho Hannah trochu prohlédla, podobal atletu; vysoký, štíhlý a celkem svalnatý. Když se mu však opět podívala do tváře, viděla že si jejího "bližšího zkoumání" všiml a že mu to není zrovna příjemné. Měl stisknuté čelisti a doširoka otevřené oči. Hannah se celkem lekla a rychle se sklonila zpět ke svému notebooku.
Proto ho neměli ostatní v lásce, proto se mu vyhýbali, proto s ním nemluvili. Byl strašně nepřístupný. "Jako by ho obklopovala nějaká neviditelná bublina za kterou se nikdo nedostane", myslela si v duchu. Zakrýval veškeré vlastnosti které měl.
Ze všech učitelů na této škole je toto ten nejchladnější. A přesto... Hannah neodolala a znovu se na něj podívala...
Maylor
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ela Ela | 1. prosince 2012 v 18:45 | Reagovat

Nádherný:))

2 Maitter Maitter | E-mail | Web | 29. ledna 2013 v 14:03 | Reagovat

Zdravím tě, veselá Alissane!
Tvá kamarádka Maylor vůbec nepíše špatně:-) Není to sice dokonalé - chybí čárky, sem tam jsem narazila na drobnosti ("na jejich vzatu"; místo správného zapnula "zapla" apod.) -, ovšem jako úvod mne to navnadilo, zaujalo a (což považuji za největší plus u jakékoliv povídky či knihy) je to krásně čtivé. Do textu jsem se zakousla a nepustila, jsem zvědavá, zda zveřejníš i pokračování, určitě si je ráda přečtu:-)
*****

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama